(1) 14.10.2003, Tak jsme na destivem Severu
Tallinn 14.10.2003
Moji mili a ostatni,
Posilam vam vsem velky pozdrav z Tallinnu. Ze uz to zitra bude tyden, co jsem odjela? Nemozne. Vubec mi to tak nepripada. Jsem stale jednou nohou doma a tady se citim taky domacky.
(Pokud nekdo NECHCETE dostavat me DLOUHE emaily, nezdrahejte se rict, neni problem vas ze seznamu vyndat...:o)
Nase 40-hodinove putovani s batuzky 22+5 kilo bylo nad ocekavani uspesne. Ve Varsave jsme prekvapive stihli onen magicky spoj do Litvy, na jehoz chyceni jsme meli 12 minut, jelikoz jsme meli nulove zpozden z Prahy, Ceske drahy boduji. V Litve jsme cekali osm hodin an vlak do Rigy (Lotyssko) a v Rize nam za 40 minut jel bus az do Tallinnu, takze jsme v patke lehce po poledni pristali v kancelari EST YES, ktera je ted mym docasnym pusobistem.
Malicko pobaltskych realii pro vsechny, komu byvale SS republiky splyvaji dohromady. Brano z jihu:
Litva = Lithuania = hl. mesto je Vilnius (druhe nehvetsi Kaunas)
Lotyssko = Latvia = hl. mesto Riga
Estonsko = Estonia = hl. mesto Tallinn. jak proste, vid Miso.:o)
Z cesty mam minimum zajimavych poznatku - Polaci nemaji radi psy (tri kupe nas odmitly, nez jsme v poloprazdnem vlaku nasli misto k sezeni). Z Kaunasu do Rigy jsme jeli v zavazadlovem prostoru a pan pruvodci mi rekl, ze jsem si mela koupit 8 biletov. Chvili mi trvalo, nez jsem povchopila, ze myslel cele kupe. Z Rigy do Tallinnu nas vzali do busu bez problemu, dokonce nemusel mit pes listek ani kosik. Na kazde hranici si vsak vyzadali Puntuv pas a kontrolovali mu razitka. A mi mili milovnici hor, od Varsavy je to placka, jediny kopecek jsem nevidela. A vsude cestou jsem bez problemu vymenovala ceske koruny, zadna Eura ci dolary, hezky s korunkama do sveta.:o)
Me mile romanticke duse - v Litve ve meste Sestokai jsem do kapsy strcila svuj prvni letosni kastan. Kuldo, Davide, je to ten stary pohansky zvyk, ktery mame tak radi a za ktery se stydime, ale presto nam to neda ho do te kapsy soupnout, co kdyby nahodou, ze?.:o)
Tak jsme tady. Hned prvni vecer jsem sla na veceri s Aleksandrem, druhy vecer nas na veceri k sobe pozvala Kristel. Vznikl ale asi nejaky komunikacni sum, nebot vcere se nekonala a jen ve trech vyzunkli dve lahve sampanskeho a pak sli na koncert. My s Puntou po salku cerneho caje sli domu.:o) Ale domaci atmosferu takove ponocovani presto navodi.
Bydlime v ruske panelakove ctvrti Lasnamae, vylozene socialisticka vystavba pro 100 000 lidi, ale ma sve kouzlo. Lidi jsou tu prijemni, bydlime hned u stanice a vsude se porad velkolepe sviti (Sovetska extenzivni politika?), takze ani po setmeni neni problem jit domu.
Za tech par dnu jsem uz s Puntou samozrejme pronikli do mistni pejskarske komunity a ja uz ovladam ruske pejskarske konverzacni obraty. Malcik ili devocka? (kluk nebo holka?) U jijo tecka? (hara?) a tak dale a tak podobne.:o) U nevo 5 let, on charosij. Net, eto net scenok.:o) Malou komplikaci je,z e se tu po sidlisti potuluje plno kocek, takze Punta ma za sebou jiz prvni i druhou prohnanou kocku, a taky je tu plno ptaku (kavky a obrovsky morsti rackove - to jsou fakt mackove, oci maji na urovni Punti a pekne se mu chechtaj.) More je kousek od nas, ale sul ve vzduchu citit neni.
V byte s nami bydli Anglican Tom (ktery samozrejme zna Jirku, jak jinak, letosni cestovani mam proste ve znameni "vsichni zname Jirku Pesku".:o)
Aleksander se Toma na Puntovu pritomnost v byte vubec neptal, proste mu oznamil, ze prijedeme. Koncem tohoto tydne ma dorazit slecna z Kanady, asi Quebecu, uvidime, snad nebude moc francouzska. V byte je plno mista a veeeelky pokoj pro hosty. Stale vahate?
Jeste mistni lidi tolik neznam, ale zacinam citit ten rozdil mezi Rusy a Estonci. Treba v trafice se pani tvari, ze me rustine nerozumi, kdyz chci dva bilety dlja aftobusa. Vsichni tady vypadaji jako blondati Slovane.:o) Slecny a pani chodi pomerne DOST nalicene. Setkani dobrovolniku EST YES poradame v anglictne, nebot Rusove neumeji estonsky a Estonci neumeji rusky. V nasi ctvrti jsou ruske napisy, ale zbozi v obchode je popsane estonsky, takze se ucim.:o)
Piim je mleko, prima slovo. Mesi je med, mesilane je vcela atd. Doma a v kanclu ale mluvime anglicky, takze konverzacni urovne za dva mesice urcite nedosahnu.:o)
Spozorovala jsem tri zajimave podobnosti mezi Botswanou a Estonskem. V obou zije 1.5 ilionu lidi, obe zeme jsou dvojjazycne a obe zeme maji na vlajce stejne barvy (modra, bila, cerna). Dobry, ne? A taky jsem hned v sobotu potkala zajimavyho cloveka, s kterym jsem stravili asi dve hodiny diskuse o rozvojove pomoci. Je to Nemec, ktery byl loni na pet mesicu v Ghane jako ASA dobrovolnik, no prima nahoda.:o)
Jeste vam musim rict, jak tady probiha kontrola jizdenek v autobuse. Nedeje se to moc casto, mozna jednou mesicne, ale to proste autobus najednou zastavi, obklicej ho policejni auta a kazdyho, kdo nema jizdenku, soupnou do vozu a vezou na policejni stanici.. Nevim, co pak, ale rozhodne zadne vymluvy revizorovi nepomuzou. Celkem radikalni reseni.
A jeste vam teda povim jednu mistni poveru, ktera je prej ruska, ale ani Estonci si to nelajsnou. Lidi proste nevynasej odpadky po setmeni, protoze verej, ze pak clovek nebude mit penize.
No jo, tak pro dnesek koncim, pada na me unava, v poledne jsme sli s Puntou do prace pesky asi 5 kilometru a zatimco pro nej to bylo tak akorat protazeni, me to na cerstvem morskem vzduchu zmohlo.:o)
Posilam vam vsem pozdrav. Tesime se na kazdy radek, aby nam tu nebylo na dalekem studenem severu smutno.:o)
Pusu vsem
Klara