(2) 20.10.2003, Trochu estonskeho konzumu

Tallinn 20.10.2003

Tak moji mili,

na Tallinn nam padly prvni snehove vlocky, ranni vychazky se nesou v duchu klouzani po zamrzlych kaluzich a my si tu zaciname skutecne uzivat kazdou chvilku. O vikendu bylo v nasem tallinnskem byte celkem zivo, neb u nas prespavalo asi sest lidi. Zrovna tak my tallinnsti planujeme travit vikendy u dalsich dobrovolniku rozsetych po celem Estonsku. Jak jednoduche a pohodlne.

C

elou sobotu lilo a my zrovna ukazovali Tallinn prave prijete Kanadance Melanie. Skoncili jsme v utulne kavarne ve starem meste, kde meli vyborny boruvkovy kolac a kakao.

Vecer jsme pekli kapra (ano maminko, ja jedla dobrovolne kapra), coz byl pro vsechny velikanskej zazitek, zejmena pro Toma, ktery se nabidl, ze ho ocisti od supin. Necekal, ze mu to zabere hodinu. Ano, tatko, Puntickovi jsem vyvarila hlavu a ploutve a vnitrnosti a pak jsme mu to smichala s jahlama od patku... A do dvou do noci jsme ve ctyrech popijeli pravou ruskou vodku. Tedy, to je zavadejici informace, oni tri popijeli, ja jen prihlizela spokojena se svym dzusem. Vodka neni uplne ma parketa. Ale bylo veselo, clovek se po nekolika stakanech dozvi spoustu veci...:o)

V nedeli jsme se vydali vlackem na vylet na venkov a do prirody. Maji tu vlaky podezrele levne. Za dvanact estonskych kacek jedete hodinu a ctvr pres tretinu zeme... Punta si to fakt uzil. Usli jsme asi 12 km, trochu snezilo, docela mrzlo, takze horky cajik v cilove vlakove stanici byl opravdu ocenen...

Punta si dal i jednu ledovou lazen, ale tatinku, neptej se me proc, ja ho do vody neposilala... Vybral si to sam. Mame za sebou dalsich iks incidentu s kockama, snazim se jim na sidlisti vyhybat, ale to je jako nechtit na pousti slapat po pisku... Vcera jedna zenscina nelenila a vybehla z bytu od 156. dilu Dallasu a pustila se do me, ze jako si mam tu sabacku lepe vychovat a zopakovala mi to asi desetkrat. Nejlepsi je, kdyz je kocka schovana pod autem, prska jako blazen, Punta krouzi kolem auta, steka jako blazen, ja krouzim za nim, kricim na nej jako blazen ticho bud a zustan a baba krouzi za mnou a radi mi, at s tou sabackou neco udelam, ze takhle by to teda neslo...

Jinak se v nasem poklidnem zivote nic prevratneho nedeje, ale alespon vam napisu par svych postrehu, co se mistniho nakupovani tyce.

Vec, ktera me zaujala, je nakup mleka. Schvalne, vzpomente si na sve detstvi a vybavte si mistni samosku. Take vidite ty modre prepravky plne sacku mleka, okolo louze a dno plne bile tekutiny a vy se marne snazite vypatrat, ktery ze to pytlik tece, abyste si ho nevybrali prave vy? A pokud se vam to povede, pak se v lepsim pripade za vasim nakupnim vozikem tahne samoskou cesticka bilych kapicek, v tom horsim se tahne za vasi taskou az domu? Tak takhle to tady u nas v Tallinnu chodi dodnes...:o)

Zajimavym artiklem je tez toaletni papir, ktery kupujeme na trhu za jednu estonskou korunu ve stanku s vonavkama. 1 EEK = 2 CZK. Pak si samozrejme udrzuji svuj zivotni zvyk snidat sladke s kakaem a tady si uzivam ten luxus, ze si pri ranni vychazce s Puntou kupuji cerstvy kolac, buchtu, bulku ci cokoli primo na trhu od jedne ze starenek, ktere tam prodavaji snad svoje vlastnorucne vyrabene dobroty. Jedna babicka tam ma jeste navic po ruce sitko s mouckovym cukrem a vzdycky mi zvoleny vyrobek jeste pricukruje... A ceny se pohybuji na nase tak maximalne kolem 3-4 korun za kus. Je to proste desna mnamka. Napriklad dneska jsem si doprala a mela takovou malou babovicku o prumeru asi deseti cm s rozinkama, navrh posypanou kokosem a cukrem za cca 6 Kc...

Jiz predloni jsme si tady mohutne uzivali mistniho chleba. V nejobycejnejsi samosce maji na vyber minimalne 8-10 druhu tmaveho chleba, pres ruzna zrnka v nem, ci jen tak obycejny tmavy chleb. Ten tmavy chleb hlavne netvrdne a vydrzi nekolik dnu. No a Hani, s cokoladou s veverkou na obalu je proste nedostizny...

Koupite-li si estonskou marmeladu, mate pocit, ze je od maminky. Je trochu tekutejsi nez nase, ale zato v ni plavou cele kusy jahod ci malin. No opravdu k umlsani se... Na trhu u nas pred domem prodavaji i ruzne maso, spoustu druhu ryb, cerstvou zeleninu, plno domacich produktu v lahvickach a proste je to tu takovy kousek venkova v celkem velkem meste (Tallinn ma asi pul milionu obyvatel).

V patek nam pribyla nase nova spolubydlici. Prijela nam Kanadanka Melanie. Nemuzu si pomoct, opravdu je mi to lito, ale neni mi nijak extra sympaticka, nejsme proste naladeny na stejne vlne. Neumi moc dobre anglicky a ani konverzacne si proste nesedneme. Byla pet mesicu v Burkina Faso, ale tema Afrika jsme vycerpaly behem dvou minut. Jo, libilo se mi tam, chtela bych se tam vratit. Konec, konverzace umira. Ani kdyz nas bylo sest doma pri veceri nebo na vylete, nemluvi. S Tomem a ostatnimi tak nejak probereme kdeco, davame si hodne caje, ale Melanie ani nepije caj. Asi je porad ve fazi prijezdove zmeny, ale i tak. No uvidime. Pracuje jinde nez my na projektu prevence AIDS, tak snad ji to bude bavit.

S Tomem Anglicanem poradame cajove ritualy. A jelikoz on ma dobry anglicky PG Tips, ktery si delame do konvice a je DOST silny, ja se tady snad po letech zarputileho odmitani naucim pit caj s mlekem... A nebo preberu rusky zvyk pit caj s marmeladou. S tou vybornou malinovou to vubec neni spatne...

Taky je docela legrace, jak popularni a oblibene jsou tady ceske DISKO susenky. Maji je v kazdem obchode a nekolik prichuti. A lidi je hodne kupujou. V pristavu maji taky vsechny velikosti lahvi Becherovky a v kazde hospode tady maji minimalne jednu, spis dve znacky ceskeho piva... Je tu cela svejkovska hospoda Staropramen. Mezi dobrovolniky EST YES vsak jednoznacne vedou Krusovice...

No a jeste se s vami musim podelit o jednu malicko tragickou skutecnost. NEMAME PRACKU, takze po lete stravenem machani v ruce jsem opet u rucniho prani, ktere tak z duse nenavidim... Uz jsme uvazovali o nejake dohode se sousedkou, ale stale nam to pripada zinantni... Na druhem konci sidliste je pry nejaka pradelna, ale vsechno vam udelaji a pry je dost draha. A je to uplne druhym smerem, nez chodivame, no nevim, jeste to zvazim, asi zainvestuju...:o)

Tak jo, to je po tomto vikendu vse, kdyby vas neco zajimalo, klidne se ptejte. Jo, vlastne dostavam docela dost dotazu, coze tu vlastne delam... Inu, neco podobneho jako v Praze, akorat nemam na starosti mezinarodni vztahy ale praci s mistnima dobrovolnikama (setkani, seminare, pripravu celoestonske akce k Mezinarodnimu dni dobrovolniku, vanocni besidku, prirucku pro vedouci projektu apod.) Jsem tu neco jako expert na prazdninach. Rozhodne to neni na 8 hodin denne, takze si uzivam volnosti, pohodicky, spolecnosti prijemnych lidi a dalsich vymozenosti...:o)

Ju, tak zatim ahoj vsem a pozvani stale plati.Prece nebude Jeff z Kyrgystanu jedinej navstevnik...

Klara a vyletem velmi zmozeny na pohovce chrapajici Punta