(5) 9.12.2003, Kyrgyzsky pridavek

Mi mili,

zdravim vas po delsi dobe a tentokrat jiz naposledy z Tallinnu. Jiz pristi tyden se odebiram smerem k domovu a zacinam se celkem tesit. I kdyz jestli by na me mel spadnout vanocni strom, to tu snad radsi zustanu, tady se Vanoce tak dramaticky nenastartovaly.

Vzhledem k mnoha pozitivnim ohlasum na Jeffovy historky, poslu vam maly pridavek. Predtim snad jiz jen zminim par detailu.

- navstivila jsem dvakrat ceskou ambasadu ? moc prijemni lide. S panem velvyslancem jsme zjistili, ze jeho dcera si vzala meho spoluzaka z andragogiky (Honzu Moravce) a pan konzul mi dal volnasky na filmovy festival. Pry uz me berou jako soucast ambasady. Takze jsme se pak jeste videli v kine a na otevirani naseho Dobrovolnickeho tydne. Dneska tam jdu naposledy rozloucit se a taky jim dam cerstve ceske casopisy, co mi minuly patek dal Honza. Ja je mam prectene a jim udelaji radost, chudackum odrizlym od domova. Pani sekretarka byla vyborna. Kdyz jsme tam prisli poprve, byla uplne nadsena z Punti, porad vykrikovala, ze to je taky krajan a chtela ho hostit, jenze nemela cim, tak aspon ze chlebem, na coz jsem ji rekla, ze to bude pekne prdet. A taky ze jo.

- vcera Melanie zalepila v nasem byte okna izolepou. Vycpala to toaletakem a prelepila, neb mezi nima byly takovy diry, ze pri ZAVRENYCH oknech pruvan zaviral dvere od koupelny. A zaclo pekne mrznout a foukat, takze jsme to vsichni ocenili.

- no a z dalsiho zivota stoji za zminku snad jen par drobnosti ? pred dvema tydny jsme byli v Karaoke baru. To byste koukali, jak se vsichni hrnuli zpivat. A vetsinou kluci. Byla jsem v uzasu. Pak je tu asi nejake male dedictvi Karpova a Kasparova, neb skoro v kazdem baru maji k zapujceni figurky a sachovnici a sachy jsou tu desne popularni. Skoro v kazdem baru vidite aspon jednu dvojici hrat. Pred casem jsem take konecne ochutnala jidlo s nazvem plov. Dosud jsem ho znala jen v krizovkach. Je to takove rizoto, o nicem, maminka umi lepsi. A behem dvou minulych vikendu jsem zila kulturne. Nejdrive jsme byli na vystave Zvirata a lide a byla to kolekce estonskeho vytvarneho umeni mezi 18.-21. stoletim, vsechny obrazy zobrazovaly zvirata. Bylo to moc pekny, nejvic se mi libily portrety (tuzkou a tusi) velbloudu a hrochu. Lvi a tygri taky nebyli spatni. No a minuly vikend jsme byli v opera, Verdi, La Traviata, zpivane v italstine, estonske titulky. V operni italstine jsem rozumela asi tak kazde 156. slovo, v estonskych titulcich asi tak kazde 87., ale to pocitam i zajmena a spojky. Takze jsme si rada precetla v programu v rustine obsah kusu a bylo to pekny. Jako solistka vystupovala nejaka hvezda z Moskvy a publikum ji desne aplaudovalo. Divadlo bylo plny a vazne to bylo pekny. Ja na operu moc nejsem, ale cinohru bych si v estonstine asi taky nevychutnala.

Moje estonstina je velmi uboha. Dost toho rozumim, ale nereknu nic. Nicmene vam musim napsat, jakou jsme na mistni vyvinuli taktiku. Estonsti Estonci se totiz vetsinou moc netvari na komunikaci v rustine, takze na ne vzdycky nejdriv vybalime ?Do you speak English??, oni se zaleknou, protoze AJ tu moc lidi neumi, a pak jsou jeste radi za rustinu. Prekvapeni ale je, kdyz nam reknou ?Yes I do? a my uz jsme nastartovany na rustinu.

Heledte, ti Estonci, to jsou koumaci. Musim zminit dve vychytavky, ktere mi vzaly dech. Kdyz jsme byli v te opera a davali jsme si veci do satny, byla tam takova kopice platenych tasek. Do tech si date vsechny drobnosti od destniku pres rukavice po svetrik. Mozna vam to nepripada tak uzasny, ale po mych iks letech prace v divadelni satne, mne to pripada jako genialni napad a jestli mate nekdo nejake konexe do divadel, tak jim to navrhente. Satnarkam to dost ulehcuje zivot, nesbirate vecne z podlahy salecky, co vypadavaj z rukavu a nevisej vam na vesackach igelitky narvany k prasknuti. Proste genialni napad. No a ta druha vychytavka byla v ZOO. V ramci Dobroovlnickeho tydne jsme tam dve hodinky hrabali listi, takova promo akce, ale pan ze ZOO nas pak provedl interierama, ukazal nam skleniky, nejvetsi rozmaryny v Estonsku a pak naz vzal do tropickeho pavilonu. Pro ty z vas, kdo pochytili neco estonstiny (Honziku), tzv. troopikal maja. No a ve spravnem tropickem pavilonu je vedro jako blazen a samozrejme vlhko. Vy nebrylati to mozna neocenite, ale nam obrylenym se v takovem prostredi okamzite orosi bryle a nevidime nic. No a prave v tom pavilonu hned u dveri meli takove udelatko, jakoby susitko na ruce na verejnych zachodcich ale mensi, u ktereho si bryle osusite a zahrejete, takze behem 10 sekund opet vidite. No reknete, neni to pekna hovadinka? Pak nam pan ze ZOO dal jeste caj a babovku a rikal nam, jak se jmenuje kterej krokodyl a kterej simpanz. Bylo to supr.

Tento vikend jsme pro zmenu stravili u Cudskeho ozera, kam jsem chtela uz predloni, ale tenkrat nam to nejak nevyslo. No, jezero me vubec nezklamalo. Meli jsme pronajatou takovou chatku, kde jsme si museli topit drevem, byl to takovej pseudo navrat na Kralicak, protoze tady byla elektrina a sauna. Varili jsme taky na ohni a vodu ze studny a kadibudka v lese, no romantika jako hrom. Mi spoluvikendnici si uzivali vrchovate sauny a nasledneho chozeni ve snehu, ja na saunu moc netrpim, takze jsme je jen pozorovala a na prani fotografovala jajich aparaty.

No a ted tedy jiz slibeny kyrgyzsky pridavek:

Nechci vyvolavat zadne rasove predsudky, ale asi si vetsinou dokazate predstavit, co mam namysli, kdyz reknu, ze Jeff ma image Ukrajince. Kdyz jsem ho po dvou letech videla na namesti v Tallinnu, skoro jsem ho nepoznala. Kam se podely ty vytahany kalhoty s rozkrokem mezi kolenama a sportovni botky a vetrovka? Jeff mel na sobe cerne lakyrky, cerne uzke kalhoty a cernou kozenou bundu. Vlasy vystrihane kolem usi a v ruce igelitku. Musela jsem se mu smat. Souhlasil, ze se o takovy image zaslouzil zamerne. V Bishkeku, hlavnim meste Kyrgystanu, proste potrebuje vypadat co nejmene napadne. Jako Americana by ho tam proste vubec nebrali. Takze je z nej Ukrajinec Dzef.

Jedna z historek, kterou mi licil, bylo uvedeni do funkce noveho velvyslance v Bishkeku. Pry umel rusky dost bidne, sice pronesl rec, ale byla to hruza, vyslovnost z ucebnice, evidentne rj nikdy nemluvil. V Americe pry president muze za velvyslance vybrat kterehokoli ze svych kamaradu, na nejake akademie a pripravu si tam moc nehrajou. No a je to dost videt. A pritom tam je mraky vzdelaych lidi, co maji kvalifikaci a rj mluvi. Jeste mi Jeff povidal, jak jejich ambasadu presvedcil, aby mu dala penize na jeho miniprojekt, kdy chtel do Kyrgystanu privezt nejake vytvarne umeni. Vybral asi 30 dobrych obrazu, nechal je dovezt a USA, zaramoval a rozeslal na asi 15 mist, vzdy po dvou, kde jsou ostatni dobrovolnici, aby lidi v Kyrgystanu videli, ze taky existuje neco jineho, nez ruske umeni. Kazdy mesic se ty obrazy posunou o misto dal, takze za rok a ctvrt procestujou vsech 15 mist. A ambasada souhlasila a Jeff to ted realizuje.

Taky se rozhodl, ze v jeho prvni vesnici na zed skoly namaluje mapu sveta, aby ji deti mely pred ocima a nemyslely si, ze svet je jen byvaly Sovetsky Svaz. Dva mesice travil sva volna odpoledne shanenim atlasu, prekreslovanim vsech zemi a ostrovu, shanenim barvy a malovanim sveta. Pak se rozhodlo, ze se musi stehovat kvuli tem uranovym dolum, tak to chtel rychle behem tydne dodelat a mistnaci mu nabidli pomoc. Jenze samozrejme nebyli tak peclivi, 500 km sem nebo tam, to jim hlavu nedela, navic pri vybarvovani desne pretahovali, takze pak travil nekolik noci opravami jejich prace. Videla jsme fotky te mapy a je fakt vyborna. I CR tam je. :o)

Jak jsme tak jednou sedeli v baru, ja (CR), Jeff (USA), Tom (UK) a Sven (BRD), zkouseli jsme zjistit, jake knihy jsme vsichni cetli. To byste nerekli, jak je obtizne, na neco prijit. Presto, ze jsme vsichni docela ctenari a kazdy mam na konte dobrych nekolik stovek prectenych knih, jsme z natolik rozdilnych prostredi, ze jsme dlouho nemohli na nic prijit. Vetsinou byl teda problemem Sven z Nemecka. Nebudu vas napinat, nakonec jsme identifikovali nasledujici ? 1984, Farma zvirat, Kdo chyta v zite a Artur Haxley (nevim poradne nazev, to o te galaxii, pardon pardon).

Vyborna historka z Kyrgystanu, ktera vsak plati pro vsechny rusky mluvici oblasti, byla o nakupu kurecich stehen. Jdete-li kdekoli v Rusku, a pry i tady tomu rusky mluvici mensina rozumi, na trh, a chcete koupit kureci stehna, nerikate, ze chcete kureci stehna, ale chcete Ť nozky Busha ť, Bushovy nozicky. Je to vyraz z dob Bushe seniora, kdyz se sem pry americka kurata dovazela, nicmene to je desna sranda. Pry to byla takova velka americka stehna od strycka Bushe, proto nozky Busha. Doted to tady vsichni pouzivaji, stalo se to proste vyrazem pro stehynka jako u nas lux pro vysavac.

Taky mi Jeff licil, jak si poridil kote. Nasel ji opustenou, malilickou, v jeho byte se vyhriva na adapteru pro notebook, tak si predstavte, jak prtava musi byt. No a popisoval mi, jak ji odnaucuje zebrat o jidlo. Skoci mu na klin, on ji smete a rekne ne, shodi ji, ona vyskoci znovu, on zase rekne ne, a takhle treba 75 krat za veceri a ona to stale nechape. Jeff je trpelivy clovek.

Ale je fakt, ze jedna z nejvyraznejsich zmen, kterou na nem Kyrgystan zanechal, je jeho odolnost vuci alkoholu. Jeste ted si pamatuju, jak prijel do CR a cely vecer cucal jedno pivo a ke konci pobytu byl schopen vypit dve a to byl svatek. Tady v Tallinnu jich do sebe za vecer nalamal v pohode pet a byl zkluku nejstrizlivejsi. Jeste si liboval, jak ma dva tydny dovolenou a nemusi pit zadnou vodku. A kdyz si to pivo u nas v supermarketu kupoval, prodavacka tomu nasadila korunu, kdyz po nem chtela obcanku. Jeffovi je 25 a tady se smi pit od 18 a mladez je tu vecne opila. Nikdy jsme nevidela, ze by nejakeho teenagera kontrolovali, a to si hojne kupujou vodku. A Jeffa za jedno pivo legitimovali. Vypada mlade.

Vtipny taky bylo, kdyz se Jeff jeden den pridal k Melanie a sel s ni na hodiny prevence AIDS do jedne skoly. Pak nam predvadel ucitelku, ktera se po prezentaci svijela a rikala, ze to teda netusila, ze buou mluvit o sexu, ze ona jiz s zaky toto tema probrala a uz ho uzavreli a oni to ted znovu viri a navic rozdavat kondomy, no co reknou rodice a jak ona to vysvetli. No sila. O cem si asi myslela, ze budou pri AIDS mluvit. Tem „detem“ bylo mezi 14-16.

No, ja myslim, ze to pro dneske staci. Zazitku je million, ale nebudu vam preci popisovat svuj zivot minutu po minute.

Tak se mejte vsichni a ve vanocne naladene Praze velmi brzy ahoj.

Klara